Navigace
Obsah
prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.: Hudebníci Jindřicha Viléma Haugwitze
Hudebníků Jindřicha Viléma Haugwitze si poprvé všiml Karel Vetterl.[1] Jejich počet odhadl G. Wolný ve svém popisu zámečku Schönwaldu na 31 instrumentalistů, 9 sólových zpěváků a 24 sboristů. [2] Jeho údaje jsem se pokusil ověřit na základě dochovaných partů Gluckových oper z Náměšti, kde jsem konstatoval, že orchestr byl v Gluckových operách obsazen 26-30 hráči, zatímco všech zpěváků bylo 25 až 27. Současně jsem zjistil, že v partech sólistů byly vypsány i party sboru. [3] Z toho by bylo možno vyvodit, že sólisté zpívali i sborové party. V téže práci jsem upozornil, že dochovaný hlasový materiál bohužel neobsahuje jména interpretů.
Zatím jediným vodítkem pro poznání členů Haugwitzovy kapely jsou zámecké účty z let 1795-1840. [4] Pomocí tohoto pramene můžeme rozšířit a upřesnit poznatky Karla Vetterla. Podle K. Vetterla propustil hrabě kolem roku 1800 ze svých služeb úředníky, komorníky a lokaje, kteří se nemohli uplatnit v orchestru nebo jako zpěváci a obsadil jejich místa hudebně schopnými lidmi. V zámeckých účtech však se tento radikální zásah neprojevil a proto jej nemohu ani potvrdit ani vyvrátit. Avšak ani zámecké účty nám o členech kapely neprozrazují všechno. Výdaje na hudebníky uvádějí někdy jen sumárně, jindy podrobněji, ale nikdy vyčerpávajícím způsobem. Sestavit složení vokálního a instrumentálního souboru Jindřicha Viléma Haugwitze v jednotlivých letech velmi obtížné a takřka nemožné, protože hudebníci jsou jen málokdy uváděni celým jménem. Často jsou jmenováni jen křestním jménem nebo příjmením, ale nejčastěji jen funkcí, jakou zastávali na zámku nebo v okolních vesnicích. Teprve ze srovnání údajů z několika let se někdy dovídáme, na jaký nástroj hráli nebo který hlas zpívali.
V případě učitelů a jejich pomocníků, kteří hráli v kapele, se dovídáme nejčastěji jen název místa jejich působiště. Bohužel ani Trojanova monografie o kantorech na Moravě [5] není natolik podrobná, abychom v ní potřebné údaje našli. Badatel, který by chtěl rozmotat toto klubko záhad, by musel excerpovat matriky všech obcí, které přicházejí v úvahu. Jména sboristů se asi nikdy nedovíme, protože účty je uvádějí jen sumárně jako Choristen, Chorknaben, Chormädchen.
Účty uvádějí, kdy, komu, za jakou službu a kolik bylo zaplaceno. Do srpna 1808 neměli hudebníci v účetních knihách vlastní rubriku. Teprve od září 1808 se v účtech objevuje samostatná rubrika Musikpersonalgehalt. Bez nároku na úplnost uvádíme počty hudebníků včetně zpěváků sólistů v některých letech. Sboristé nejsou do těchto počtů zahrnuti:
1808 25 placených hudebníků
1813 28
1816 28
1819 25
1824 35
1829 40
1831 38
1834 42
1837 38
1840 42
Většina osob, vedených v této rubrice, byla ve služebním poměru k hraběti buď přímo v Náměšti nebo v různých obcích haugwitzovského panství.
Další kategorii tvořili učitelé a jejich pomocníci. Někteří z nich se vyskytují mezi hudebním personálem, zvláště učitelé z Náměště, Jinošova, Koněšína a Velké Bíteše. Kromě nich se mimo zmíněnou rubriku potkáváme s učiteli z dalších obcí. Zastoupeny jsou tyto obce: Březník, Dukovany, Heřmanov, Koněšín, Kralice, Křoví, Lukovany, Mohelno, Osová, Osová Bitýška, Popovice, Přibyslavice, Pyšel, Radošov, Rosice, Ruda, Tasov, Třebíč, Velká Bíteš, Veverské Knínice, Zbraslav. Z toho je patrno, že někteří učitelé byli zváni k účinkování v kapele jen podle potřeby a že kapela hrávala v různém obsazení.
Hrabě sám trávil až do roku 1817 vždy velkou část roku ve Vídni, jak to ostatně bylo u české šlechty zvykem.
1797 v lednu až červnu 1798
1798 v lednu
1799 v lednu až dubnu
1802 v únoru a v prosinci
1803 v lednu až dubnu
1803 v prosinci až dubnu 1804
1804 v prosinci až březnu 1805
1806 v prosinci až březnu 1807
1807 v prosinci až dubnu 1808
1809 v březnu
1810 v únoru
1810 v prosinci až dubnu 1811
1815 v únoru až březnu
1816 v prosinci až dubnu 1817
Je zajímavé, že v letech 1800-1801, 1805, 1808, 1811-1814 hrabě Vídeň nenavštívil. Domníváme se, že roku 1817 byl po hudební a divadelní stránce v Náměšti tak soběstačný, že už se bez vídeňských divadel obešel, nehledě k tomu, že si dal hrát repertoár, který odpovídal jeho vkusu. Ve Vídni se hrabě věnoval společenskému životu, to znamenalo návštěvám známých, plesům, ale především návštěvám divadel a koncertů. Haugwitz chodil ve Vídni do Burgtheatru, do Divadla u Korutanské brány, do Divadla v Leopoldstadtu a do Divadla na Vídeňce. Kromě členů své rodiny bral Haugwitz do Vídně též některé své hudebníky, hlavně zpěváky, a umožňoval jim také návštěvu divadel. Někdy se z účtů dovídáme i názvy oper, které jeho zaměstnanci navštívili. Zbrojíř, (Bixenspanner), jehož jméno se nám nepodařilo zjistit, dostal lístky do divadla v letech 1804 a 1807, sluha Ferdinand v roce 1805, zpěvačka Franzel v letech 1806-1808, Jakl v letech1800-1808, sluha Kaspar roku 1803, Kopný v roce 1808, J. O. Novotný s Pokorným v roce 1807, Rosipal v letech 1815-1816, nejmenované zpěvačky v letech 1814, 1816, J. Strniště 1810-1811, Šandera 1804, 1805, 1808, Weinmann 1812.
Hrabě navštěvoval též divadlo v Brně: na podzim 1795, v zimě 1796, v květnu 1811, v září 1813, kdy platil vstupné i pro své zaměstnance Amanna, Vogela a Weinmüllera.
Hudebnímu vzdělání členů kapely věnoval hrabě velkou pozornost. Blíže neznámý fagotista Čejka, snad z Brna, vyučoval roku 1807 někoho na fagot. Za 67 lekcí dostal 100 zl. 30 kr. Rovněž jakýsi fagotista dostal v roce 1810 za vyučování hře na lesní roh(!). Sluha Ferdinand učil v letech 1807-1810 někoho na lesní roh. Abbé Josef Jelínek (1758-1825) dával roku 1815 ve Vídni komtesám 12 hodin hry na klavír. Antonín Kraft (1749-1820) dostal v roce 1803 zaplaceno za 48 lekcí na violoncello a za hru v kvartetu. Mikuláš Kraft (1778-1853), syn předešlého, dával v letech 1803-1805 lekce ze hry na violoncello Novotnému a také hrál v kvartetu. Gromann vyučoval na hoboj Josefa Strniště. Neugebauer dával v letech 1810-1811 mladému hraběti Karlu Vilémovi 20 lekcí z klavíru. Vídeňský tenorista Rösner učil zpěvu roku 1805 Fanny, 1806-1807 Franzel. Novotný učil 1805-1808 zpěvu Františku Přibyslavskou, 1810 učil někoho na violoncello a 1815-1816 dával lekce ze zpěvu Karolině. Josef Strniště učil roku 1810 hře na hoboj Kotrlu. Neznámý vídeňský hudebník učil roku 1815 ve Vídni Rosipala hře na trombon. Vogel učil v letech 1806-1808 ve Vídni zpěvu zpěvačku Franzel.
Nejvíce informací přinášejí zámecké účty do roku 1820 o zpěvačkách. První zpěvačkou v Náměšti byla jakási Křivánková. V roce 1802 se objevuje jméno die Dibelius, o níž nevíme s určitostí, zda byla zpěvačka. V témž roce dostala zaplaceno jakási Pirschelová, o které K. Vetterl píše, že byla zpěvačkou knížete Liechtensteina. [6] To se zdá málo pravděpodobné, protože Liechtensteinové žádný operní soubor neměli. [7] Roku 1805 nastoupila Františka Přibyslavská ze Žďáru nad Sázavou, dcera tamního kantora Václava Josefa Přibyslavského (1756?-1823). [8] Patrně jejímu otci bylo roku 1808 a 1809 vyplaceno "podle smlouvy" pokaždé 50 zl. Přibyslavská se po provdání roku 1809 (?) jmenovala Biswangerová. Zdá se, že později byla totožná se zpěvačkou jmenovanou Franzel. Jejím učitelem byl výše zmíněný zpěvák Vogel a podle K. Vetterla [9] snad i Salieri. Hrabě si Přibyslavské vysoce cenil, neboť 31.12 1809 jí k svatbě přikázal vyplatit 100 zl. Kromě obvyklého platu jí hrabě dal v roce 1817 dvakrát vyplatit jako gnädiges Geschenk 100 zl.a v roce 1821 opět 100 zl. V roce 1808 se Franzel učila ve Vídni také tanci, hře na klavír a zpěvu.
V letech 1805-1808 byla placena jakási Nanny, v roce 1807 nazývaná kleine Sängerin Nanny. V té době se jí koupily dva hřebeny na vlasy, jeden zdobený zlatem, kartáček na zuby a pár dlouhých rukavic. V roce 1809 vystřídala Křivánkovou zpěvačka, která je snad totožná s Františkou Lippovou, rozenou Weisbiringerovou ze Šatova, která byla manželkou zámeckého purkrabího. [10] K. Vetterl ji píše Lípová, ale v účtech i matrikách je její manžel psán Lipp. Proto ji píšeme Lippová. Hrabě jí hradil v letech 1818-1819 cestu do Šatova, zřejmě k návštěvě rodičů. V účtech se objevují jména Fanny a Franzel, přičemž není jasné, zda je míněna Biswangerová nebo Lippová. Obě zpěvačky dostávaly kromě platu ještě stravné, což nebylo u žádného jiného zaměstnance.
V letech 1810-1816 figuruje v účtech zpěvačka Tonny, o níž zatím není nic bližšího známo. Od roku 1814 je v účtech vedena zpěvačka Karolina, jejíž příjmení rovněž neznáme. Zřejmě neznala německy, protože se pro ni roku 1814 kupoval německý slovník a Novotný ji učil až do roku 1816 německy.
V letech 1816-1819 byla placena zpěvačka Lisie (Eliška) Rossipalová. Od téhož roku se uvádí jako zpěvačka také die Revidentin, která je snad totožná s Lisií Rossipalovou.
Od roku 1816 měl hrabě čtyři sólistky: Fanny, Franzel, Karolin a revidentku. Od roku 1826 dokonce šest sólistek: Biswangerovou, účetní, purkrabku, její sestru, správkyni z Osové, Marii Jappovou. 1834 přibyla Elise Weberová a Fanny Weisbiringerová. V roce 1837 bylo sólistek sedm: Biswangerová, účetní, purkrabka, žena důchodního, Elise Weberová, Fanny Rosipalová, Elise Maydlová. V roce 1840 dosáhl počet zpěvaček čísla osm, protože přibyla ještě Marie Jedličková.
Domníváme se, že přesnému určení jmen zpěvaček by napomohlo rozsáhlé studium matrik.
Pro zpěvačky, nazývané souborně též Singmädchen, se kupovaly různé látky na šaty, spodničky, košile a pláště, šály a šátky, rukavice, boty (někdy i čtyřikrát do roka), hedvábné punčochy, náušnice, hřebeny, zubní kartáčky, pomády. Jako textilie jsou uváděny kartoun, barchet, karoun, kašmír, plátno, bavlna, taft, perkál, hedvábí a další, např. vapeur, jejichž české názvy se nám nepodařilo zjistit. Kromě toho klubka nití, nůžky, pentle, třapce a jehlice. Z toho soudíme, že si zpěvačky některé kostýmy šily samy. Položky za tyto potřeby byly značně vysoké, a je zvláštní, že po roce 1820 z účtů téměř mizí. Výdaje na oblečení se vyskytují jen u zpěvaček, tenoři a basisté je nedostávali. Je možné, že zpěvačky šily kostýmy i pro muže. Konkrétně to však doložit nemůžeme.
O zpěvácích přinášejí účty velmi málo informací. Od roku 1807 do roku 1810 byl placen jako tenorista jakýsi praktikant David. Od roku 1799 byl zpěvákem Jan Holík, ale není jisté, zda nebyl jen sborista, protože roku 1809 je nazýván Chorsänger. V témž roce dostal basista Novák z Brna jako dar 6 zl. V roce 1817 však je označen jako trombonista. 1821 je jako basista označen učitelský pomocník z Mohelna Kalina, který však byl v roce 1815 označen jako klarinetista a v letech 1816-1817 jako trombonista. Roku 1816 byl basistou ve sboru Jirák (Girak) a od roku 1818 figuruje jako Chorbassist Běloch. V roce 1819 byl basistou jakýsi Koleček. 1813 zpíval tenor kancelista Sýkora. Tenoristou byl již roku 1795 Josef Šandera, který údajně vystřídal roku 1809 Riegra v kapelnictví. Jako Chorsänger je v roce 1816 jmenován jakýsi Vyskočil. Jako Secundarius 1813, Chorsänger 1816 a jako tenorista 1819 byl placen jakýsi kancelista Sýkora.
Ve sboru zpívali od roku 1808 Chorsänger, ale jejich počet většinou není uveden. Jejich plat byl ve srovnání s ostatními hudebníky velmi nízký. Od stejného roku se v účtech vyskytují Chorknaben, kterých bylo v roce 1810 deset.
S instrumentalisty je situace ještě složitější. Za hudbu ke stolu byli roku 1814 placeni Bandisten (20 zl). Snad šlo o dechovou harmonii, jejíž skladby byly v repertoáru kapely také obsaženy. [11] Kapela měla také mosazný buben za 50 zl. Také při zámeckých bálech hrála hudba, ale složení hudebního souboru není nikdy specifikováno. V prvních letech vlády Jindřicha Viléma bývá vypočítáván jen počet hudebních akcí, např. v roce 1799 jich bylo 23. I na hudebníky hrabě pamatoval. Např. roku 1817 vydal na "milostivě povolené dárky hudebníkům" 710 zl.
Uveďme ještě jména některých členů kapely, o nichž víme, na jaký nástroj hráli. Kromě těchto jmen jsou v účtech mezi hudebníky uváděny další osoby bez označení nástroje, na které hrály. Během let některá jména zmizela a objevila se nová. Z uvedených příkladů je též patrno, že někteří hudebníci během svého působení u Haugwitzů změnili svůj původní nástroj za jiný.
Houslistou byl od roku 1801 zmiňovaný Jakl (Jeekel, Jäckel), kterému hrabě koupil 1815 nové housle za 45 zl.
Houslistou byl údajně podle Vetterla [12] od roku 1807 jakýsi Koppay, titulovaný v účtech z roku 1809 jako purkrabí.
V letech 1803-1804 byl houslistou jakýsi Krechler, podle Vetterla. [13]
Na violu hrál roku 1821 jakýsi Fliegel.
Josef Ondřej Novotný byl podle K. Vetterla [14] v letech 1802-1805 žákem Antonína Krafta ve hře na violoncello, které bylo jeho hlavním nástrojem. Figuroval již roku 1800 v hudbě při zámeckých bálech, dával lekce Fanny, Přibyslavské a Karolině ze zpěvu a někoho učil hře na violoncello.
Violoncellistou byl od roku 1819 jakýsi Staněk.
Od roku 1806 byl kontrabasistou Baudrechsel (Baudrexl), který asi pocházel z Temešváru, neboť první položka s jeho jménem se týká cesty z Temešváru do Náměště. Zůstal v Náměšti trvale.
V letech 1810-1812 byl hráčem na violon jakýsi Příhoda.
Violonisté byli asi dva, protože 1819 koupil hrabě každému z nich dva páry rukavic.
Na hoboj hrál od roku 1810 jakýsi Kotrdla, kterého vyučil Josef Strniště.
Roku 1813 byl hobojistou jakýsi Vejmelka.
Josef Strniště, bratr Františka Jana [15], byl od roku 1805 hobojistou kapely. Vyučil se u Grohmanna (v účtech Kromann) ve Vídni. [16] Bylo to asi roku 1811, protože tehdy bylo Gromannovi vyplaceno 100 zl. za použití při hudebních záležitostech. Bratr obou Strnišťů, premonstrát Gerlak Strniště (1784-1855), obstarával roku 1818 v Praze hudebniny pro hraběte.
Údajně na klarinet hrál od roku 1807 František Jan Strniště. Proto překvapuje, že mu hrabě koupil roku 1819 novou flétnu za 30 zl.
Hornistou byl asi sluha Ferdinand, který v letech 1807-1810 někoho vyučoval hře na tento nástroj.
Na lesní roh hrál od 1810 Jung- Klina, pravidelně se vyskytující od roku 1814, který byl střídavě nazýván hráčem na klarinet, na trombon, či jako basista.
Na lesní roh hrál od roku 1799 Sázavský, který je v letech 1811-1812 označován jako trubač. J. Trojan zná Matěje Sázavského (učitele v Jinošově 1807) a Melichara Sázavského (učitele v Kralicích 1819). [17] V účtech je Sázavský titulován 1802 jako pomocník v Náměšti, 1811 v Kralicích.
Hornistou byl od roku 1811 jakýsi Sklenář.
Hornistou byl pravděpodobně od roku 1805 revírník Žáček.
Rossipal byl od roku 1812 trombonistou a 1815 u nějakého trombonisty dvorní kapely ve Vídni. Roku 1813 však mu hrabě koupil housle za 80 zl a roku 1817 pár rukavic pro hru na violon.
Tympanistou byl v roce 1817 jakýsi Müller.
V článku o divadle hraběte Haugwitze v Náměšti [18] jsem vyslovil možnost, že v divadle stál klavír nebo cembalo. Dnes víme, že hrabě vlastnil dvě pianoforte, která dával pravidelně ladit. Již od roku 1795 je nejčastěji ladíval rektor z Pyšelu Václav Dusík, později také Rossipal, rektor Nespěváček, sluha Josef a sluha Vaněk. Klavíry vyžadovaly ladění čtyřikrát do roka a jedno ladění stálo 1 zl. 30 kr. až 2 zl. To znamená, že generální bas se prováděl jak v operách, tak v oratoriích na klavíru, nikoliv na cembalu, jak to vyžaduje stylová interpretace. Z této drobnosti je patrno, že nesmíme produkce historické hudby na zámku v Náměšti hodnotit přísně stylovými měřítky.
Abecední přehled jmen osob, které se podílely na hudbě za Jindřicha Viléma Haugwitze
Údaje jsou čerpány z výše uvedených pramenů a některé jsou jen přibližné. Mohou však být dobrým východiskem pro eventuální další výzkum. Některé matriční údaje byly doplněny podle oddací matriky z Náměšti nad Oslavou v Moravském zemském archivu v Brně, E 67, č. 10.732.
AMANN, Franz - doktor obojího práva a hofmistr hraběte. Pocházel z Gefiß z Vorarlbergu. 19.7. 1808 se jako osmadvacetiletý oženil s osmnáctiletou Františkou, dcerou krejčovského mistra Karla Šoukala v Náměšti. V zámku byl titulován jako gouverneur. 1813 mu hraběl platil vstupné do divadla v Brně.
ANDREAS - kněz, dostával roku 1814 příspěvek na snídaně.
ANTON - myslivec. V roce 1799 a 1801 byl placen za hudbu.
BARCAL - 1809-1810.
BART(E)L - kněz - byl placen za hudbu 1823-1826.
BAUDRECHSEL (BAUDREXL) - violonista v letech 1806-1835, kdy ho vystřídal Kaunowsky. 1817 dostal pár rukavic pro hru a 1819 pár brýlí. Pocházel asi z Temešváru, neboť mu hrabě zaplatil cestu z Temešváru do Náměště.
BAUEROVÁ, Lisette - bývalá komorná dostala 1837 dárek 50 zl.
BENDA - purkrabský písař 1837-1842. Snad byl totožný s Martinem Bendou, který byl 1831 v matrice Náměště titulován hospodářský ředitel.
BIELLOCH - Chorbassist 1818-1842.
BÍLEK, Jakub - učitelský pomocník ve Velké Bíteši 1827-1842.
BISWANGER, Adam - druhý mechanik ve zdejší továrně. 7. 9. 1813 (21 let) se oženil s Františkou, dcerou Václava Přibyslavského, zpěvačkou (18 let). Byl patrně totožný s Biswangerem bez křestního jména, který 1816 obstaral norimberské struny pro klavír, 1833 opravil hodiny v ložnici hraběte, 1838 čistil hodiny na zámecké věži, 1839 obstaral stojací hodiny pro zámeček Heinrichslust. Jeho dcera Henrietta se 21. 10. 1839 provdala za Adalberta Honschika, majitele železárny.
BISWANGEROVÁ - Františka, rozená Přibyslavská, zpěvačka v letech 1815-1842. Dostala od hraběte roku 1817 dvakrát dárek 100 zl. a 1821 opět dvakrát 100 zl.
BIXENSPANNER (zbrojíř?) - dostal od hraběte vstupenky do divadla v Leopoldstadtu 1804-1808.
ČEJKA - fagotista. Byl asi z Brna. Snad je totožný s nejmenovaným fagotistou, který v letech 1807-1810 učil někoho hře na fagot a 1809-1810 dával někomu hodiny ze hry na lesní roh.
ČEPEL (CZEPPEL), František - učitel 1812-1842. Podle Trojana [19] 1816 v Hrotovicích. Od 1817 titulován jako dvorní myslivec v Březníku. Hrál asi na lesní roh.
DAVID - tenorista 1808-1825.1808 titulován praktikant. Bydlel v Pyšelu.
DEKAN - Chortenorist 1827-1842
DIBELIOVÁ - zpěvačka. 1802 dostala pár bílých střevíců.
DUFFEK (Antonín?) - hudebník 1803-1827. 1827 je uváděno, že je z Velké Bíteše.
DUNDÁLEK, František - tenorista a zámecký učitel, syn mlynáře z Holubic 1837-1842. 31. 10. 1842 se oženil s Josefou, dcerou hraběcího účetního Josefa Strniště.
DUSÍK, Karel - 1806-1910, asi syn Václava Dusíka. Je nazýván též "mladý Dusík". 1838 pomocník v Jinošově.
DUSÍK, Václav - rektor v Pyšelu (1804) 1804-1838. Kromě účinkování v kapele ladíval hraběcí klavíry. Podle J. Trojana působil 1807 v Mohelně.
EICHLER - sborista 1840.
EMANUEL - hrál v r. 1804 v kvartetu.
ENGELS - 1823-1825.
EREMIÁŠ, Antonín - učitel v Křoví 1799-1810.
FALTIS - učitel v Osové Bitýšce. 1819-1823.
FANNY - zpěvačka (Singmädchen) - 1809-1821. Zdá se, ze tohoto jména byly v Náměšti dvě zpěvačky. Jedna byla totožná s Františkou PŘIBYSLAVSKOU, provdanou BISWANGEROVOU, které byl roku 1810 placen odvoz ze Žďáru nad Sázavou. Druhá cestovala v letech 1816 a 1817 do Šatova, při druhé cestě spolu s Biswangerovou a se Šanderou. Zdá se, že druhá byla totožná s Fanny WEISBIRINGEROVOU ze Šatova.
FELLNER, Vincenc - písař v kanceláři 1821-1836. 26. 11. 1836 se jako písař gruntovních knih (36 let) oženil s Janou Weisbiringerovou, dcerou Matyáše Weisbiringera, c. k. celního úředníka a majitele domu v Šatově.
FERDINAND - sluha 1800-1819. 1805 dostal lístky do divadla. 1807- 1810 učil někoho hře na lesní roh. 1817 byl opisovač not a dostal jako dárek pár kožených manžet.
FILIP - sluha 1819.
FLIEGEL - violista 1821-1827.
FLORIAN - sluha 1804-1805.
FRANZEL - zpěvačka 1806-1809. 31. 12. 1809 dostala k svatbě dárek 100 zl.
FRITZ - takto je jmenován blíže neznámý hrabě. 1811 mu hrabě Haugwitz koupil jakési hudebniny, 1813 lístky do lóže v brněnském divadle, 1814 italský slovník a 1815 oděv za 128 zl.
FRITZ - zbrojíř(?) hrál od 1833 na klarinet.
GERSTENBRAND - 1816.
GIRAK (JIRÁK) - 1816 Chorbassist.
GLASER - 1813-1833 staral se o opravy smyčcových nástrojů, natahování strun a žíní do smyčců, ale v roce 1826 natíral podium pro orchestr.
GROMANN - dostal za hudební záležitosti 100 zl roku 1811.
HARBICH, František - brněnský varhanář postavil v roce 1836 varhany ve farním kostele v Náměšti a opravil 1835 varhany v Jinošově, a 1837 v Mohelně.
HAUGWITZ, Karel Vilém - syn hraběte. V roce 1811 ho ve Vídni učil klavíru Neugebauer. 1825 byla opravována resonanční deska jeho klavíru. 1831 byly pro něho objednány struny na violoncello.
HAUGWITZOVÁ, Žofie - hraběnka dostala 1811 učebnici zpěvu.
HAUSE, Václav - profesor hry na kontrabas na pražské konzervatoři dával v roce 1835 lekce ze hry na violon nově přijatému školnímu pomocníkovi.
HAUSNER - 1797.
HELLOVÁ (HELLIN) - vrátná. Chodila do Osové a Březníku kvůli odřeknutí zkoušek 1830-1833.
HISCHA - 1805.
HOFMISTR - dostal 1803 lístky do divadla.
HODINÁŘ - opravoval klapky na klarinetech a strojky na violonu.
HOLÍK (HOLLICK), Jan (nebo Josef) - 1799-1826. 1800 sluha a hudebník, 1809 Chorsänger, 1817 trombonista. 1825 čistil dechové nástroje. Panský sluha Josef Holík (33 let) se 7. 1. 1799 ženil s Viktorinou Karmatzinovou (24 let).
HOLÍK´s Gesell - 1818-1831. Není jasné, zda šlo o Holíkova učně nebo druha. V roce 1821 hrál na trompetu, 1830 byly pro něho koupeny housle po prvním pokladníku továrny.
HROTOVICE - učitel 1814.
HUSCHA, (Josef?) - Violonista 1825-1835. 1.7.1835 se jako violonista divadla v Brně (27 let) ženil s Antonií Králíčkovou (24 let).
HUSSAK - učitel(?) z Rosic 1822-1823. Hrál asi na trompetu.
CHOISY, Kajetán - 1813 panský kuchař, snad až do roku 1837, kdy ho v této funkci vystřídal Josef Pedrotti.
CHOISY - 1808-1834. 1808 opisoval libreta, 1809 praktikant, 1818 purkrabský písař, 1821 ředitelský písař, 1822 správce v Koněšíně, 1825 hospodářský úředník v Osové Bitýšce. 4. 9. 1825 si Antonín Choisy, syn kuchaře Kajetána Choisyho správce v Osové Bitýšce bral za ženu Karolinu, dceru zemř. Antonína Bobrovského, učitele v zámku Žďáru nad Sázavou. Snad byla totožná se zpěvačkou KAROLIN.
CHORKNABEN - 1808-1842. V roce 1808 jich bylo osm, v roce 1810 dvanáct. V roce 1828 jsou nazýváni Chorspranisten und Altisten. Sbormistrem byl asi ROSIPAL.
CHORMÄDCHEN - 1808-1842.
CHORSÄNGER - 1808-1828.
JAKL (JEEKEL, JÄCKEL), asi houslista. 1801-1815. 1806-1808 dostával lístky do divadla a do Prátru ve Vídni a také na koncert Romberga. 1815 dostal nové housle za 45 zl. V roce 11. 6. 1805 byl Anton J. svědkem na svatbě Josefa Novotného a byl titulován Musikdirektor.
JINOŠOV - učitel 1820-1842.
JULÍNEK, František - učitelský pomocník v roce 1841.
JAPPOVÁ, Marie - zpěvačka 1822-1827. 2. 10. 1827 se provdala (20 let) za Františka Homoláče, výběrčího daní v Náměšti (27 let).
JEDLIČKOVÁ, Marie - zpěvačka 1837 - 1842. Františka Jedličková, dcera Ferdinanda Rottera, sluhy na zámku se provdala 25. 8. 1823 za Josefa Jedličku, krejčovského mistra. Její vztah k Marii Jedličkové není jasný.
JELÍNEK - abbé ve Vídni dával v roce 1815 komtesám lekce z klavíru.
JINOŠOV - učitel a pomocník 1798-1842. Od roku 1816 učitelův bratr. V roce 1836 tu byl učitelem Matyáš SÁZAVSKÝ.
JIRÁK - 1816 Chorsänger.
JOSEF - komorník 1797-1811. Ladil též klavíry.
KALINA - secundarius 1814-1824. V roce 1814 hrál na klarinet, 1815 na trombon, 1817 ladil klavíry, 1819 učitelský pomocník v Mohelně, od 1821 basista, 1824 violonista.
KAROLIN(A) - zpěvačka 1814-1825. 1814 jí Novotný dával hodiny zpěvu a 1816 ji učil německy.
KASPAR - sluha 1801-1808.
KASTENSCHREIBER - (později Direktorschreiber) 1818. KRÁL?
KASTNER - 1810-1818.
KAUNOWSKY, Josef - školní pomocník v Koněšíně, později v Jinošově 1835-1842(?). Asi violonista, který vystřídal Baudrexla. 1835 dostal zaplaceno za cestu z Jihlavy a z Prahy do Náměště. V témž roce mu byl koupen pár jelenicových rukavic a v roce 1836 plátno na povlaky.
4. 4. 1842 se ženil (26 let) s Annou Veselou (16 let).
KAZATEL (Václav?) - tenorista(?) 1823-1825. 17. 9. 1821 se ženil jakožto soukenický tovaryš (26 let) s Marianou Ochsmannovou (28 let).
KAŽNUT - učitelský pomocník ve Velké Bíteši. 1835.
KHÜNEL, (Heinrich?) - vrchnostenský úředník v Osové Bitýšce 1825-1834. Heinrich Khünel (32 let) si 24. 11. 1834 bral Justinu Engelsovou, dceru zemř. Karla Mat. Engelse, ředitele hudby v Aachen., schovanku lesního Johanna Ziernfusse.
KOCŽENT - pomocník ve Velké Bíteši 1833.
KOLLETSCHEK (Koleček) - basista 1819.
KONĚŠÍN - správce 1810-1825.
KOPNÝ - 1807-1808. 1808 dostal vstupenky do divadla.
KOPPAY - purkrabí 1807-1810.
KOS - důchodní písař 1818.
KOTRDLA (KOTRLE), Franz(?) - hobojista 1810-1815.
KOTSCHENT - Chortenorist 1827-1838.
KOVAŘÍK (KOWARŽIK), Jan - od 1829 druhý pomocník J. Rossipala v Náměšti 1829-1842. Čistil a opravoval smyčcové nástroje a ladil klavíry. 8. 6. 1841 (40 let) se ženil s Františkou Rosipalovou, dcerou učitele Václava Rosipala (28 let).
KRÁL, Josef - Kasten-Burggrafenschreiber 1821 - 1829. Od roku 1823 byl správcem v Koněšíně. 22. 11. 1831 se ženil (33 let) s Františkou, dcerou komorníka Václava Müllera.
KRALICE - učitel čistil v letech 1829-1830 žesťové nástroje.
KRÁLÍČEK - Chortenorist 1824-1825.
KRBÁLEK - Chortenorist 1824-1825.
KRALICE - učitel 1829-1842. Čistil též žesťové nástroje.
KRECHLER - účetní (1803), Kassierer (1804).
KRENSSER (KREMßER) - 1808-1812.
KRZNATSCHEK - Jungjäger 1804.
KŘIVÁNKOVÁ, (Anna?) - zpěvačka 1801-1808. Anna, dcera purkmistra Antonína Křivánka se
3. 5. 1813 vdávala za Augustina Josefa Küttela, účetního v Schwališově továrně v Brně.
KUBIŠ - Chorbassist, později violonista 1831. V témž roce dostal pár rukavic, protože se učil hře na violon.
KÜFFE viz TONNY
KYSELA (KISELA) - písař lesního 1823-1825.
LEHE - kancelista 1816-1817.
LIPP, Ferdinand - panský purkrabí a houslista 1839. 5. 2. 1822 si jako panský purkrabí a syn okresního výběrčího daně z nápojů v Hodoníně (26 let) bral Františku, dceru Matyáše Weisbiringera, výběrčího mýta v Šatově (21 let).
LIPPOVÁ, Marie - zpěvačka 1840-1842.
MACH - školní pomocník 1827-1828. Čistil žesťové nástroje.
MALEŠOVICE - učitel obstarával zpěváky a zpěvačky 1823.
MARRY - zpěvačka 1807-1809.
MAYDLOVÁ, Elise - zpěvačka 1837-1842.
MICHAL - 1819 sluha, 1824 ředitelův písař.
MOHELNO - správce 1825-1842.
MOHELNO - učitel 1816-1822 a jeho pomocník 1822-1842.
MÜLLER, Anton - myslivec 1798.
MÜLLER, Václav - komorník 1799-1801. 24. 7. 1799 se ženil (31 let) s Annou Šanderovou (22 let), dcerou provazníka Floriána Šandery.
NANNY - zpěvačka 1805-1808. V roce 1831 se mezi služebnictvem vyskytovala Extramädchen Nanny.
NECHANSKÝ - písař lesního 1829.
NESPĚVÁČEK - učitel 1798-1799 ladil klavíry.
NOSEK - violista, 1840 flétnista. 1829- 1842. Opravoval též hudební nástroje.
NOßWITZ - 1808-1810.
NOVÁK - basista z Brna 1809.
NOVOTNÝ, Josef - sluha 1800-1838. 1802 dostal lístky do divadla v Brně, 1805-1808 vyučoval zpěvu Fanny, 1815-1816 vyučoval zpěvu Karolinu. 11. 6. 1805 se ženil (26 let) s Annou , dcerou Františka Nebožky (22 let).
OBERAMTMANN - jeho dcera, zpěvačka dostala roku 1822 dárek 20 zl.
OPAVA - nejmenovaná varhanice s dcerou zpěvačkou z Opavy dostaly v roce 1824 zaplaceno cestovné.
OSOBLAHA - nejmenovaný hudebník dostal roku 1835 dárek na cestu 30 zl.
OSOVÁ BITÝŠKA - učitel 1801-1816.
OSOVÁ - vrchnostenský správce 1821-1829. Podle matrik tu byl 1837 justiciárem Johann Homma, 1842 tu byl správcem František Kabátek.
OSOVÁ - správcova manželka 1828.
PADEWITH - písař lesního 1821-1822.
PALENSKÁ - nosila rozepsané hlasy do Jinošova 1830.
PALLA - pomocník z Velké Bíteše 1830-1842.
PÁTER JOSEF - 1809-1810.
PILAŘ z Kroměříže - 1814-1815.
PINK (PIECK?) -1805-1810.
PIRSCHELOVÁ - zpěvačka 1802.
PITTNER - 1815-1816.
POKLADNÍ v zámku 1831-1842.
POKORNÝ, Jan - hostinský v zámku 1798-1825. 1807 dostal lístky do divadla v Leopoldstadtu.
POPOVICE - učitel opravoval roku 1831 housle.
PŘIBYSLAVSKÁ, Františka - zpěvačka 1805-1806. Viz též FANNY a BISWANGEROVÁ.
PŘIBYSLAVSKÝ - 1808-1809.
PŘÍHODA - violonista 1810-1812.
PURKERT - 1823.
PURKRABÍ 1816. Jeho žena (BURGGRÄFIN) - zpěvačka 1823-1842. 20. 5. 1826 jí hrabě poslal k porodu dárek 150 zl.
PYŠEL - školní rektor 1795-1818. Byl jím Václav Jiří DUSÍK. Od 1816 otec a syn (Jan DUSÍK?).
RADOŠKOV - nejmenovaný hudebník 1831.
RENTMEISTERIN - žena důchodního. Při odchodu 20 11. 1839 dostala za 9 měsíců 166 zl.
RENTSCHREIBER - (důchodní písař) 1808.
REVIDENT - 1816.
REVIDENTIN - zpěvačka 1816-1822.
REVÍRNÍK - 1822 asi Jakub UHER, který se ženil s Eleonorou, dcerou pivovarníka z Kvasic .
RIEGER, Gottfried - kapelník a skladatel 1795-1815. Později se mu platilo za různé služby: 1826 za norimberské struny pro klavír, 1835-1836 předplatné na jeho 15 mší pro biskupský alumnát.
RÖMISCH - učitelský pomocník v Březníku 1827.
RÖSNER - tenorista z Vídně 1803-1807. 1805 učil zpěvu Fanny, 1806 - 1807 dával 26 lekcí zpěvu FRANZEL.
ROSICE - trubač 1822.
ROSIPAL (ROSSIPAL), Václav - 1812-1842. V roce 1813 dostal housle za 80 zl, ale 1815 dostal od někoho 15 lekcí na trombon. 1816 dostal lístky do divadla ve Vídni. Od 1819 ladíval klavíry pana hraběte. 1821, 1827, 1831 a 1835 dostal pár rukavic pro hru na kontrabas. 1822-1823 učil sboristy zpěvu. 1826 dával lekce na trombon Sklenářovi. 1829 vyučoval zpěvu děvčata a chlapce ze sboru. 1832 dostal 10 zl. na dárek pro ředitele pražské konzervatoře, aby doporučil hraběti violonistu. 1829 je v matrikách uváděn jako učitel v Náměšti. V roce 1812 působil asi ve Velké Bíteši, kde měl pomocníky WASGESTDICHANA a BÍLKA.
ROSIPALOVÁ, Fanny - zpěvačka 1837-1842.
ROSIPALOVÁ, Lisie - zpěvačka 1816-1822. Zdá se, že se jako vdaná jmenovala Weberová.
ROß - sborista 1825.
ROTHE - 1797.
ROTTER, Adalbert Georg - důchodní písař 1807-1842. 1834 zámecký pokladník 1807-1834. 1825 učil hře na klavír sestru paní purkrabky. 1828 je uváděn jako cellista. 5. 10. 1834 se ženil (34 let) jako syn Floriána Rottera ze Svitav s Eugenií Marcelinou Josefou Bertholzovou, dozorčí v zámku (30 let).
RUDÍKOV - 1831.
SÁZAVSKÝ - pomocník v Náměšti 1802, hráč na lesní roh (1810), trubač (1825), pocházel z Kralic.
SÁZAVSKÝ, Matyáš - učitel v Jinošově, trubač 1799-1836. Matyáš Sázavský si 3. 2. 1807 bral Magdalenu, dceru zemř. chirurga Antonína Dreischucha. Vztah obou Sázavských není jasný.
SEDLÁK - tenorista 1823-1825.
SHORŽIK viz ZHOŘÍK.
SCHEUCHEL - písař lesního úřadu 1839.
SCHINDLER - 1807-1808.
SCHLÖGEL (Schlegel), Florián(?) - 1805-1840. Celou dobu byl veden mezi hudebníky a byl mu pravidelně vyplácen důchod (Pension) 25 zl. za čtvrt roku. Byl mu vyplacen ještě po smrti hraběte.
SCHLOßLEHRER - 1810.
SCHMIED - trubač(?) místo Sklenáře 1828.
SCHREUBER - 1805 dostal zaplaceno za hru v kvartetu.
SIEGEL - hudebník 1803.
SINGMÄDCHEN - souborný název pro zpěvačky sólistky. Až do roku 1821 dostávaly zvláštní příplatky na různé textilie, boty, zubní kartáčky a šicí potřeby. Později tyto výdaje z účtů mizí.
SKLENÁŘ, Václav - hráč na lesní roh a na trompetu 1811-1825. Pocházel z Jedova. 25. 5. 1824 se jako zahradník v továrně (43 let) ženil s Filipínou, dcerou Bartoloměje Hadraby (30 let).
SPINDLER (SPIEDLER) - 1809-1818. 1811 dostal od hraběte dárek 100 zl.
STANĚK - violoncellista 1819. 1823 je uváděn jako tenorista.
STOKLAS - písař v ředitelně 1803-1806.
STOLLA - tenorista z Prahy 1834.
STONACŽEK (Stonáček), Josef - pacholek u koní, později vrchní hraběcí kočí. 25. 1. 1836 se ženil (41 let) s Annou Růžičkovou (42 let).
STRAUß - 1815-1816.
STRNIŠTĚ, František, nar 29. 1. 1782 v Rozsochách [20]- 1807-1819. V roce 1819 dostal novou flétnu za 30 zl.
STRNIŠTĚ, Gerlak - poslal hraběti roku 1818 z Prahy noty za 28 zl. 8 kr.
STRNIŠTĚ, Josef, bratr Františka (nar. 1787 v Rozsochách, zemř 1864 v Brně) [21] - 1805-1842 praktikant vrchnostenského úřadu. 1807 se učil hrát na hoboj. 1810 dával lekce Kotrlovi ze hry na hoboj a dostal nůž na řezání hobojových plátků a hrabě mu oplatil vstupné do vídeňských divadel. 1813 jel do Prahy pro partitury Dona Giovanniho a Tita. 19. 5. 1816 se ženil (30 let) s Marianou, dcerou zemř. řemenáře Jakuba Paula (22 let).
SÝKORA - secundarius (?) - 1814-1819. Od 1816 sborista, od 1819 tenorista.
STANĚK - ladil 1817 klavír ve Vídni.
SVOBODA - učitelský pomocník v Mohelnici 1826.
ŠÁLEK - 1797.
ŠANDERA, Jan - 1795 sluha, 1798 sluha hraběnky Haugwitzové, 1804 tenorista, 1810 domácí pokladník. Není jisté, zda šlo ve všech letech o stejnou osobu. 1804 dostal lístky do Burgtheatru, 1808 byl ve Vídni na koncertu Maura Giulianiho s Franzel a Jaklem. 1824 cestoval do Louky kvůli zpěvačce. Jan Šandera - panský domácí pokladník, syn Antonína Šandery, provazníka ve Velké Bítěši (30 let) se ženil 7. 5. 1810 s Annou Václava Přibyslavského, učitele ve Žďáře (25 let).
2. 10 1821 byl při svatbě Jana Plátka titulován jako kapelník(!).
ŠIROKÝ (SCHIROKY), František (?) - 1825 zpěvák, 1835 hornista.
ŠOUKAL, Michal (?) - 1799. Nejspíše šlo o kantora Šoukala v Křoví [22]. Michal Šoukal, pekařský mistr si bral 25. 4. 1809 Františku, dceru hospodského Josefa Tasovského. Jméno Šoukal tu bylo časté. Karel Šoukal byl v letech 1788-1804 purkmistrem v Náměšti.
ŠUMVALD - zahradník 1825-1842.
TILL - kancelista 1818.
TIRAY, Josef - učitel ve Velké Bíteši, violonista 1831 -1838.
TONNY - zpěvačka 1810-1825. 8. 10. 1825 dostala při svém odjezdu z Náměště dárek 100 zl. Tehdy je jmenována Tonny KÜFFE.
TŘEBÍČ - učitel 1798-1801. Podle Trojana, [23] to mohl být Václav Branč.
TŘEBÍČ - věžní mistr 1798.
ÚČETNÍ (BUCHHALTER) 1824-1842. Jeho žena (BUCHHLTERIN) - zpěvačka 1825-1842.
ULLÍK - kancelista. 1817-1818.
VÁCLAV - stolník 1817-1831 čistil strojky u violonů.
VALENTA (WALENTA) z Náměšti - 1840-1842.
VANĚK (WANIEK) - 1802-1827. 1802 sluha, 1811 strojky do fagotu, 1815-1816 ladil klavíry a obstaral hudebniny pro komtesy, 1817 opisoval noty a dostal kožené manžety jako dar, 1819 dostal novou livrej, 1824-1815 střídavě tenorista nebo violista.
VELKÁ BÍTEŠ - rektor a pomocník 1795-1807. Snad Václav DUSÍK a Vincenc TIRAY. [24] VEVERSKÉ KNÍNICE - rektor 1795-1799.
VÍTEK - 1837.
VOGEL - zpěvák nebo učitel zpěvu ve Vídni. 1806-1808 vyučoval zpěvu FRANZEL. 1809 se pro něho opisovaly noty. 1830 byl v Náměšti s celou rodinou.
VYSKOČIL - sborista 1816.
WASGESTDICHAN - druhý pomocník ve Velké Bíteši. 1823-1832.
WEBEROVÁ, Lisie (Elise) - zpěvačka 1829 - 1842 viz ROSIPALOVÁ.
WEINMÜLLER - fagotista(?) 1815.
WEISBIRINGER, Fanny - zpěvačka 1828-1831. Je asi totožná s jednou ze zpěvaček, označovaných FANNY.
WEJMELKA - hobojista 1813.
WOLF - písař v kanceláři 1814-1825.
ZAVŘEL - 1837.
ZBRASLAV - učitel a jeho pomocník 1812-1833.
ZHOŘÍK - školní pomocník .
ŽÁČEK, Jan - 1805-1842. 1805 mladý hajný, 1810 klarinetista, 1810 revírník, od 1824 ve Zbraslavi. Jan Žáček si 25. 4. 1809 jako mladý hajný (32 let) bral Františku, dceru Matyáše Schaba (18 let). Jako svědek byl přítomen kapelník Jan Šandera. Od roku 1835 jsou vedeni Žáčkové dva: senior a junior. Starý hrál první, mladý hrál druhý klarinet.
[1] VETTERL, K.: Bohumír Rieger a jeho doba. Časopis Matice Moravské 53, 1929, s. 437-439.
[2] WOLNÝ, G.: Markgrafschaft Mähren topographisch dargestellt, 3. Band. Brünn 1837, s, 429, 436.
[3] SEHNAL, J.: Gluck im Repertoire des Schloßtheaters des Grafen Haugwitz in Náměšť nad Oslavou. In: Gluck in Wien.Kassel 1989, .s. 176.
[4] Hochgräfliches Haus-Journale über Geldempfänge. Ausgaben ... MZA. V době, kdy byl tento materiál studován, neměl signaturu.
[5] TROJAN, J.: Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17.-19. století. Brno 2000.
[6] VETTERL, K., cit. d., s. 439.
[7] SEHNAL, J.: Z minulosti hudby ve Valticích. In: Město Valtice. Břeclav 2001, s. 337.
[8] SEHNAL, J.: Hudba v klášteře a městě Žďáru nad Sázavou od 13. do počátku 19. století. In: Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, Brno 1974, s. 300-301.
[9] VETTERL, K., cit. d. s. 439.
[10] VETTERL, K., cit. d. s. 439.
[11] SEHNAL, J.: Harmonie na Moravě 1750-1840. Čas. Mor. musea - vědy spol. 68, 1983, s.129.
[12] VETTERL, K., cit. d., s. 438.
[13] VETTERL, K., cit. d., s. 438.
[14] VETTERL, K., cit. d., s. 439.
[15] URBAN, O.: Kapitoly z dějin hudby v Třebíči. Příl. Zpravodaje města Třebíče 1975-1978, příl. 1.
[16] VETTERL, K.: cit, d. s. 439.
[17] TROJAN, J., cit. d., s. 654.
[18] SEHNAL, J.: Divadlo hraběte Haugwitze v Náměšti nad Oslavou a jeho počátky. Opus musicum 2000, s. 25.
[19] TROJAN, J., cit. d. s. 278.
[20] URBAN, O., cit.d.
[21] Tamtéž.
[22] TROJAN, J., cit. d., s. 336.
[23] TROJAN, J., cit. d., s. 515.
[24] TROJAN, J., cit. d., s. 513-514.
