Hudební historie zámku

Bohatá hudební historie i současnost náměšťského zámku. Zámku, na němž je hudba skutečně doma.

Zámek v Náměšti nad Oslavou se stal během doby konce 18. a první poloviny 19. století, kdy byl v držení rodu Haugwitzů, pozoruhodným střediskem hudebního života. Jeho význam přesahoval nejen území západní Moravy, ale náměšťské panství bylo ve své době známým "hudebním sídlem" v měřítku celé střední Evropy.

Hlavní zásluhu nutno přičíst zejména Jindřichu Vilému III. Haugwitzovi (30.5.1770-19.5.1842). Krátce poté, co se v roce 1794 ujal správy náměšťského panství, založil zde ve své době vskutku ojedinělé hudební těleso. Ve třicátých létech 19. století čítala jeho zámecká kapela více než tři desítky instrumentalistů a sbor měl v té době 9 sólistů a 24 sboristů. Většinu těchto hudebníků tvořili sloužící ze zámku. Haugwitz dokonce propustil některé ze sloužících, kteří na žádný nástroj nehráli, a nahradil je jinými. Kapelu pak doplňovali i kantoři a muzikanti z více či méně vzdálených obcí. Těleso bylo pozoruhodné nejen množstvím hudebníků, ale zejména rozsahem repertoáru a uměleckou kvalitou. Haugwitz navíc shromáždil na zámku rozsáhlou hudební sbírku více než 1.400 skladeb různých autorů.

Za zmínku stojí i skutečnost, že osobním přítelem hraběte byl i skladatel Antonio Salieri (1750-1825), který údajně na Náměšť jezdil a majiteli panství dedikoval své Requiem, jež mělo v zámecké kapli premiéru. K narozeninám hraběte sepsal Salieri "Gratulační kantátu" a komtese Haugwitzové pak věnoval své "Scherzi armonici vocali". Haugwitz navíc udržoval přátelství i s Christophem Willibaldem Gluckem (1714-1787), s nímž se seznámil již jako student.

Hudební produkce na zámku byly v době největšího věhlasu kapely velice četné. V jednom týdnu se muzicírovalo až třikráte. Využívaly se nejen prostory v prvním patře objektu, ale zejména bývalá sala terrena, dnešní knihovna, a zámecká kaple. Divadelní, oratorní a operní představení se odehrávaly též v nedaleké letní rezidenci na zámečku Schönwald u Jinošova.V době držení panství J. V. Haugwitzem, zejména pak v létech 1820-1840, byl nejoblíbenějším a nejčastěji hraným autorem na zámku Georg Friedrich Händel (1685-1759). Hrabě nejen že zakoupil na svou dobu rozsáhlou, bohužel však nedokončenou soubornou edici Händelova díla od skladatele a divadelního ředitele Samuela Arnolda, ale sám se postaral o její rozšíření o dalších 51 opisů a 3 tisky autorových skladeb. A je více než pravděpodobné, že se převážná většina těchto skladeb dočkala v Náměšti provedení. Sám hrabě jednak překládal libreta Händelových skladeb, ale zasahoval i do partitur a díla upravoval vzhledem ke schopnostem a instrumentálnímu obsazení své kapely. Avšak pozoruhodná hudební díla pocházela i od Haugwitzova kapelníka Bohumíra Riegra, který kromě jiných skladeb věnoval Haugwitzovi například "Ódu na hudbu".

Též pokračovatel hraběte Jindřicha, Karel Vilém II. Haugwitz (1797-1874), byl zajímavou hudební osobností. Jednak rozšířil náměšťskou sbírku hudebnin, ale sám byl i autorem celé řady skladeb. Jeho zájem byl však již zaměřen spíše na skladby lehčího salónního charakteru. Karel Vilém však také bohužel dopustil zánik zámecké kapely.

I v současné době je náměšťský zámek svědkem pravidelných koncertů, které navazují na bohatou a významnou hudební tradici založenou zde bývalými majiteli. Součástí hudebního života na zámku jsou pravidelné koncerty Mezinárodního festivalu Concentus Moraviae, letní multižánrový festival Folkové prázdniny, letní mistrovská škola české operní a písňové tvorby Moravian Masterclass a řada dalších koncertů. Vrcholem těchto hudebních produkcí je tradiční Zámecký koncert, jehož program vždy navazuje na Haugwitzovu dobovou tradici, stejně jako pravidelný Zámecký adventní koncert.

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Mgr. Marek Buš

  • správce objektu - kastelán
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 568 620 201, 606 764 466
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A Náměšť nad Oslavou
Zámek 1/, Náměšť nad Oslavou 67571
Vystudoval Teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1991–2001 působil jako ředitel Městského kulturního střediska v Třebíči. Kastelánem zámku v Náměšti nad Oslavou byl jmenován od 1. března 2001. Soukromě studoval hru na varhany, od roku 1982 působí jako varhaník Baziliky sv. Prokopa v Třebíči, pravidelně koncertuje na různých místech České republiky i v zahraničí (Rakousko, Německo, Slovensko). V létech 2004 a 2005 soukromě studoval u prof. Rudolfa Pečmana z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně hudební dějiny náměšťského zámku.