Hudební historie zámku

Bohatá hudební historie i současnost náměšťského zámku. Zámku, na němž je hudba skutečně doma.

Zámek v Náměšti nad Oslavou se stal během doby konce 18. a první poloviny 19. století, kdy byl v držení rodu Haugwitzů, pozoruhodným střediskem hudebního života. Jeho význam přesahoval nejen území západní Moravy, ale náměšťské panství bylo ve své době známým "hudebním sídlem" v měřítku celé střední Evropy. Hlavní zásluhu nutno přičíst zejména Jindřichu Vilému III. Haugwitzovi (30.5.1770-19.5.1842). Krátce poté, co se v roce 1794 ujal správy náměšťského panství, založil zde ve své době vskutku ojedinělé hudební těleso. Ve třicátých létech 19. století čítala jeho zámecká kapela více než tři desítky instrumentalistů a sbor měl v té době 9 sólistů a 24 sboristů. Většinu těchto hudebníků tvořili sloužící ze zámku. Haugwitz dokonce propustil některé ze sloužících, kteří na žádný nástroj nehráli, a nahradil je jinými. Kapelu pak doplňovali i kantoři a muzikanti z více či méně vzdálených obcí. Těleso bylo pozoruhodné nejen množstvím hudebníků, ale zejména rozsahem repertoáru a uměleckou kvalitou. Haugwitz navíc shromáždil na zámku rozsáhlou hudební sbírku více než 1.400 skladeb různých autorů.

Za zmínku stojí i skutečnost, že osobním přítelem hraběte byl i skladatel Antonio Salieri (1750-1825), který údajně na Náměšť jezdil a majiteli panství dedikoval své Requiem, jež mělo v zámecké kapli premiéru. K narozeninám hraběte sepsal Salieri "Gratulační kantátu" a komtese Haugwitzové pak věnoval své "Scherzi armonici vocali". Haugwitz navíc udržoval přátelství i s Christophem Willibaldem Gluckem (1714-1787), s nímž se seznámil již jako student.

Hudební produkce na zámku byly v době největšího věhlasu kapely velice četné. V jednom týdnu se muzicírovalo až třikráte. Využívaly se nejen prostory v prvním patře objektu, ale zejména bývalá sala terrena, dnešní knihovna, a zámecká kaple. Divadelní, oratorní a operní představení se odehrávaly též v nedaleké letní rezidenci na zámečku Schönwald u Jinošova.V době držení panství J. V. Haugwitzem, zejména pak v létech 1820-1840, byl nejoblíbenějším a nejčastěji hraným autorem na zámku Georg Friedrich Händel (1685-1759). Hrabě nejen že zakoupil na svou dobu rozsáhlou, bohužel však nedokončenou soubornou edici Händelova díla od skladatele a divadelního ředitele Samuela Arnolda, ale sám se postaral o její rozšíření o dalších 51 opisů a 3 tisky autorových skladeb. A je více než pravděpodobné, že se převážná většina těchto skladeb dočkala v Náměšti provedení. Sám hrabě jednak překládal libreta Händelových skladeb, ale zasahoval i do partitur a díla upravoval vzhledem ke schopnostem a instrumentálnímu obsazení své kapely. Avšak pozoruhodná hudební díla pocházela i od Haugwitzova kapelníka Bohumíra Riegra, který kromě jiných skladeb věnoval Haugwitzovi například "Ódu na hudbu".

Též pokračovatel hraběte Jindřicha, Karel Vilém II. Haugwitz (1797-1874), byl zajímavou hudební osobností. Jednak rozšířil náměšťskou sbírku hudebnin, ale sám byl i autorem celé řady skladeb. Jeho zájem byl však již zaměřen spíše na skladby lehčího salónního charakteru. Karel Vilém však také bohužel dopustil zánik zámecké kapely.

I v současné době je náměšťský zámek svědkem pravidelných koncertů, které navazují na bohatou a významnou hudební tradici založenou zde bývalými majiteli. Součástí hudebního života na zámku jsou pravidelné koncerty Mezinárodního festivalu Concentus Moraviae, letní multižánrový festival Folkové prázdniny, letní mistrovská škola české operní a písňové tvorby Moravian Masterclass a řada dalších koncertů. Vrcholem těchto hudebních produkcí je tradiční Zámecký koncert, jehož program vždy navazuje na Haugwitzovu dobovou tradici, stejně jako pravidelný Zámecký adventní koncert.